Jak založit akvárium pro krevetky
Jak zakládat akvárium pro krevetky je jednou z těch nejčastějších, které mi kladou začínající chovatelé, proto jsem se rozhodl zpracovat text, ve kterém se pokusím vše shrnout. Otázky podobně jako jinde zde na webu můžete klást pod článek, informace z dotazů, odpovědí a vzájemných polemik se pak stanou pro další chovatele jistě inspirující. Jak se o založenou nádrž průběžně starat shrnu v jiném článku později. Čím tedy začít?
Velikost nádrže
Krevetky jsou často malí živočichové, ve většině případů v dospělosti menší než neonka, takže nároky na velký prostor nemají, ale základní pravidlo akvaristiky je, že čím větší nádrž, tím lepší stabilita ekosystému v ní. Na to navazuje i jednodušší a méně časté řešení problémů s chovanými druhy krevet a ryb. Velikost nádrže tedy volíme maximální možnou, co nám rodina a dům dovolí. Na druhou stranu, pokud nejste akvaristé a nevíte, jak dlouho Vás akvaristika bude bavit, není optimální jít do nádrže nad 200 litrů – samotné zakládání a pořízení nádrže je pak finančně náročnější a malé hejnko krevet v ní ani neuvidíte, dokud se nenamnoží. Obecně se dá říci, že optimální budou začátky s 50 – 100 litrovou nádrží. Nemálo začínajícím chovatelům ale prosperuje bez problémů dlouhodobě i dvacetilitrová nádrž – záleží jen na tom, jak stabilní prostředí se podaří chovateli udržet.
Substrát
V dnešní době je možné zvolit téměř jakoukoli barvu, zrnitost a další vlastnosti substrátu. Pro krevety je vhodnější spíše tmavá barva (jejich zbarvení je v mnoha případech intenzivnější). Substrát by neměl obsahovat velké množství ostrých úlomků. Tyto podmínky splňují některé inertní křemičité písky, kačírek či aktivní substráty přímo určené pro krevety. Zrnitost kvůli optimálnímu růstu rostlin a kvůli tomu, aby se mladé krevety neztrácely pod substrátem je vhodná do 5 mm. Pokud chceme začínat s obtížnějšími varietami, jako jsou např. crystalky z taxonu C. cantonensis, je téměř podmínkou pořídit si aktivní substrát, který hodnoty vody upravuje přímo na limity, které jsou optimální pro tento druh. Na trhu jsou dostupné aktivní substráty firem Benibachi, Ebigold, vhodný je i Shirakura red bee sand. Začínat s těmito varietami krevet je ale dle mého názoru nepříliš vhodné – počáteční neúspěchy mohou potenciálního akvaristu odradit od tohoto zajímavého koníčku. Posledním substrátem, který stojí za zmínku je zeolit, který je také aktivní, svými vlastnostmi je velmi dobrým prostředím pro rozvoj žádoucích bakterií a mikroorganismů, sráží dusičnany, je levnější, ale hodnoty neupravuje na požadavky taxonu C. cantonensis.
Filtrace
Filtrace pomáhá udržovat ekosystém v nádrži stabilní. Ne, že by akvárium bez ní nemohlo fungovat, ale je optimální mít v akváriu filtr. Komerčně dodávané filtry jsou velmi často předimenzované co se průtoku týče a mají poddimenzovanou velikost filtračního materiálu. Je tedy vhodné pořídit regulovatelný filtr s průtokem alespoň dvakrát větším, než je objem akvária. Objem filtračního materiálu by měl být rozhodně větší, než bývá u běžných filtrů dodán z výroby. Důvodů k těmto úvahám je mnoho a článek by byl příliš obsáhlý. Aby mladé krevety neuvízly ve filtru, je vhodné pořídit např. filtrační hlavu zvlášť a na ni napojit trubici s kostkou biomolitanu s pěnovými otvory 1mm a menšími. Pozor – filtr nikdy nevypínáme – aby se nádrži dařilo, musí běžet neustále.
Teplota
Pomocí termostatického topení určeného pro akvária udržíme teplotu na požadované hodnotě (cca 23 stupňů) bez větších problémů. Horší jsou letní měsíce a chlazení. Krevety často hynou při teplotách nad 28 stupňů – v méně stabilních nádržích se při této teplotě hůře rozpouští kyslík, který dýchají. Pomoci si můžeme vysunutím filtrace nad hladinu – čeří se voda, více se odpařuje, klesá teplota a lépe se rozpouští kyslík. Dále u menších nádrží pomůže pravidelné vkládání pet lahví se zmrzlou vodou, případně pomáhá i umocňování výparu pomocí amatérsky zhotovených hladinových větráků z počítačového chlazení apod.
Voda
Zjistíme si parametry vody buď proměřením (papírkové testy jsou nepřesné, používáme kapkové testy). Hodnota dusičnanů (NO3) by v případě méně náročných druhů neměla překročit 50mg/l. Celková tvrdost vody by neměla být vyšší než cca 15dGH, uhličitanová tvrdost do cca 8dKH, vodivost měříme obvykle digitálním měřidlem a měla by být do 500 us/cm. pH držíme na hodnotách 6,5 – 7,5. Obvykle se těchto parametrů dá docílit ve funkční nádrži pravidelnou výměnou za vodovodní vodu. Pokud je vodovodní voda nevyhovující, dá se ředit vodou, která má výše uvedené hodnoty velmi nízké. Nejdostupnější je dešťová voda, dá se použít i voda z reversní osmózy, kojenecké vody apod. Srážet hodnoty pomocí destilované vody z obchodů, kyselinou, sodou, rašelinou a podobné časté úvahy jsou na první pohled logické, ale mají úskalí, které zatím nebudu vyjmenovávat, jen před těmito postupy důrazně varuji – nedělejte to, nevede to obvykle k dlouhodobě udržitelnému cíli.
Osvětlení a rostliny
Světlo volíme spíše podle použitých rostlin, krevety bez světla bez problémů přežijí, budou se množit a nepotřebují je. Pokud chceme jít jednoduchou cestou, naplánujeme nádrž s co nejméně náročnými rostlinami, jako jsou Cryptocoryne affinis, Ceratophyllum demersum, Taxiphyllum barbieri, Lomariopsis lineata, Anubias barteri, Bolbitis heudelotii, Microsorium pteropus, Vallisneria spiralis atd. Takové rostliny potřebují jen málo světla a dostatečně odčerpávají dusičnany. Na rostlinách při zakládání nádrže nešetříme – pořídíme více druhů, od každého druhu několik jedinců a sázíme podle druhu k sobě – cítí se pak lépe a lépe prosperují. Pozor – při zakoupení z prodejen je zbavíme veškeré vaty, důkladně je opereme a zbavíme všech uhnívajících částí, důvodem je možná přítomnost hnojiv s obsahem mědi a pesticidů, které by mohly mít pro krevety fatální následky.
Zaběhnutí nádrže
Pro běžné, méně náročné druhy krevet stačí, když nádrž s rostlinami necháme funkční přibližně dva, tři týdny. Pokud po třech týdnech rostliny rostou a parametry v nádrži se již příliš nemění, můžeme pořídit krevety.
Krevety
Ze sociálně ekologického pohledu jsou krevety spíše společenské. Pořídit 1-5ks krevet je spíše pořízení na zkoušku, ale v těchto počtech nelze příliš očekávat, že se určitě začnou množit apod. Kromě poměru pohlaví je v menších počtech i úskalí v tom, že nemusí jít o jedince, kteří si tzv. sednou a budou se pářit, samice se mohou plašit a ztrácet vajíčka. Optimální pořizovací hejnko je 10 – 20ks. V těchto počtech je téměř jisté, že bude obsahovat hejnko jak samce, tak samice a že si budou v akváriu tvořit pro sebe optimální prostředí. V případě, že je nádrž stabilní a má vyhovující parametry, do měsíce můžeme očekávat, že dojde k páření a henko se nám začne rozrůstat.
Závěrem bych chtěl podotknout, že akvaristika je přírodní „věda“, ve které nic neplatí jako v matematice. Tedy, když dva dělají ve stejných podmínkách akvárium stejně, nikdy není vývoj nádrže úplně totožný a leckdy záleží na nuancích, které jsou neměřitelné, nebo je chovatel nevnímá a nepozoruje. Každopádně pečlivým studiem relevantních literárních zdrojů, důkladným měřením a sledováním nádrže dokážeme často předejít mnoha problémům.
Komentářů 59 | Přidat komentář | Vlákna
Zobrazeno: 41-59 z celkem 59
první | předchozí | následující | poslední
26.02.2018 15:18:22
Dobrý den, díky za pochvalu i za doporučení, až bude chvilka času, doplním to tam. JL.
26.02.2018 10:50:35
Zdravím,Děkuji za skvěle napsaný článek. Takových není mnoho. Možná jen by stálo zato pověnovat se v něm i aklimatizaci krevetek. Spousta začátečníků v tom dělá chyby. Ale jinak super :-)
21.02.2018 10:24:34
Já jinak s Aquar testy mám dobré zkušnosti, mám pH, gH, kH, NO2, NH3... ale na ten NO3 nejsou ani dobré recenze zde https://rybicky.net/forum/6822 - ale nejsou dobré ani na Rataj, Dajana. Anebo kus od kusu.
zkusím tu Tetru, Seru nebo JBL (to už je dost drahé).
Akvárium přeplněné rostlinami asi nenastane, plánuju prostříhávat a minimálně v popředí bude (doufám) jen kobereček z Monte Carlo.
díky moc za rady a těším se na krevetky :)
20.02.2018 16:22:44
Ano, to už je o zkušenostech.. Navíc zrovna firma Aquar v posledních dvaceti letech prodělala pár změn, takže zkušenosti jsou opravdu různé.Ano, čím jsou obě tvrdosti vyšší, tím je vyšší pufrační kapacita.. Pokud bubláte CO2, tak tím spíše bych zkusil nejdříve tu tvrdší vodu a pak uvidíte.
U Neocaridin bych neviděl problém s tou tvrdostí kolem 15. Těch 20 už je opravdu hodně, ale stále znám lidi, kteří v tom krevety mají a množí se jim. Těch parametrů ovlivňujících svlek a správné dorůstání je spousta a nedá se to moc shrnout tak jako v matematice či fyzice, kde platí nějaké jasné rovnice. Pokud bych to měl shrnout, tak pokud Vám v nádrži porostou normálně rostliny, poběží filtr a dusičnanů nebude více než 40mg/ml, tak bych tipoval, že tam krevety půjdou bez problémů. Jediné, co ještě poznamenám - pokud je rotlin příliš (to se ale u běžných akvaristů nestává), tak to také není dobře. Mám zkušenost, že když nechám nádrž zarůst v podstatě dokonale mechem, tak tam pak krevety ubývají. Jde pravděpodobně o souvislost s množstvím kyslíku přes noc - rostliny jim akvárium vydýchají. Ale toto nastává opravdu až byste přes rostliny neviděl do poloviny nádrže apod.
20.02.2018 15:49:09
Díky. Právě jsem četl, že AQUAR na dusičnany ukazoval nesmysly. Zkusím to JBL.
Aha, to kolísání hodnot by nebylo zřejmě dobré, ok. Ono i to KH blízko nule také znamená nestabilní pH, pokud jsem četl dobře články o chemismu vody na maniakva webu. Navíc tam bublám CO2, to jsem neuvedl.
a poslední dotaz - při jak tvrdé vodě může hrozit problém se svlékáním krevet? jsou to hodnoty až nad GH=20, nebo už při těch mých 15? díky
20.02.2018 13:11:43
Dá se čekat, že horská voda bude odhadem kyselá a měkká, ostatní parametry jsou otázkou, bývá to různé. To, zda bude mít moc dusičnanů je dost individuální - právě podle místa. Spíš bych řekl, že jich mít moc nebude.
Test na dusičnany - kapkový. Nejspolehlivější je dle mého názoru JBL. Je ale také nejdražší. Můžete použít Seru, Tetru, nebo se dá použít i levný tuzemský Aquar (neměl jsem s těmito výrobky nikdy problém).
Tvrdost gH 3 je už docela extrém i pro ty krevety z taxonu C. cantonensis. Také bych předpokládal v tak měkké vodě i malou pufrační kapacitu = dost by mohlo ráno a večer kolísat pH a další chem. parametry.
Více už jsem psal - šel bych zezačátku špíše do tvrdší vody, kterou máte doma a v záloze bych měl tu měkčí a možná to půjde i bez "ředění".
JL.
19.02.2018 18:10:15
Díky. Rostliny mám do začátku tyto, vybíral jsem Monte Carlo na kobereček a zbytek nějaké méně náročné rostlinky, i rychlerostoucí. Pro krevetky bych ještě přidal nějaký mech, zatím jsem se do něj nepouštěl.
rostliny:
Pogostemon erectus, Rotala rotundifolia, Micranthemum 'Monte Carlo', Ludwigia sp. 'Mini Super Red', Alternanthera reineckii mini, Lysimachia nummularia.
Dá se čekat, že ta horská voda bude mít málo dusičnanů? je to doufám nějaký pramen z podzemí, hnojená pole tam nejsou, spíše louky apod. Je to CHKO. Doporučíte spolehlivý test na dusičnany? levné prý měří nesmysly.
Chtěl bych nejdříve začít s rybami a když budou prosperovat tak přidat krevety. Ryby pouze velmi malé a snášenlivé s krevetami. Také potřebuji, aby se trochu zajela nádrž. Zatím mám založeno jen 14 dnů, počkám tak měsíc kvůli filtru. Amoniak a dusitany průběžně kontroluji.
Také mi Amazonia snižuje pH, na začátku jsem měl až 5,5 a teď 6. Doufám, že se to zvedne s výměnami vody a až se vyplaví kyseliny ze substrátu.
Takže tvrdost gH 3 by byla pro krevetky již problém? co se týče krunýře?
19.02.2018 17:37:17
Dobrý den, pokud byste volil méně náročné rostliny, tak si myslím, že i tu vyšší celkovou tvrdost zvládnou. Ve chvíli, kdy začnou prosperovat, tak s krevetami jako Bloody mary nebo C. japonica nebude problém. Takto od pohledu bych to zkusil jen s tou vodovodní vodou. Až se trochu rozrostou rostliny, tak dát krevety.
Pokud to chcete ředit tou horskou vodou hned odzačátku, tak určitě proměřte ty dusičnany v obou zdrojích a pokud i ta horská voda bude mít 20 mg/ml a méně, tak ji tam klidně můžete dodávat pro změkčení.
Pro ty Neocaridiny zkuste vyladit vodu na těch 7-10 gH. Poměrově to bude asi 2/3 vody z vodovodu a 1/3 z chalupy.
JL.
19.02.2018 15:26:07
Dobrý den,
mám dotaz k nově založenému akváriu, kde bych chtěl časem mít nenáročné krevetky (zatím to vidím na Caridina Japonica a Neocaridina heteropoda var. Bloody Mary). Akvárium má 65L (60x30x36), Aqua Soil Amazonia substrát, osázeno hodně rostlinami, líbí se mi rostlinná a japonská akvária. Filtr externí Eheim (ochranu vtoku budu řešit nějakou síťkou).
Můj hlavní dotaz je k vodě - v Praze Kobylisích jsem kapkovými testy Aquar naměřil celkovou tvrdost 15°, pH 7, uhličitanovou tvrdost tam mi vycházelo 3°. Toto by zřejmě kvůli tvrdosti nemuselo vyhovovat krevetkám, koukal jsem na vaši přednášku a problémy se svlékáním - nevím jestli problémy nastávají už u TH=15 nebo až třeba 20 a více. Zároveň to není vhodná tvrdost pro akvarijní rostliny. Dále mám možnost si pravidelně vozit vodu z chalupy v horách, kde je TH=3 a KH=0,3 (přibližně), nižší pH (6). To mi přijde zase jako velmi měkká voda, což pro rostliny a ryby asi nemusí vadit, ale pro krevetky ano, jak jste mluvil o tvrdosti krunýře apod. Tuším, že bych měl vodu míchat, ale v jakém poměru? a podaří se mi zachovat stabilní tvrdost a pH, aby neměly problémy krevetky? odměřovat pevný počet litrů každé vody, když si najdu poměr např pro tvrdost 6-8? nebo neřešit a lít tam pouze vodu z chalupy, případně vložit nějaký zdroj vápníku?
nákupu osmózy a úpravy vody bych se rád vyhnul. Dusičnany jsem zatím neměřil, dle vodárny by v Praze mělo být cca 20mg/L. Plánuji ještě zakoupit test a změřit obsah na chalupě.
díky za radu
Honza
16.02.2018 16:36:48
Dobrý den, rostliny, o kterých píšete já osobně vůbec nehnojím. Hnojí se v případě, že Vám v akváriu chybí nějaký prvek. Proč rostliny hnědnou, to já osobně poznám těžko - rostliny v podstatě neřeším a mám ty, co jsou málo náročné. Tyto druhy určitě nehnědnou z toho důvodu, že by měly nedostatek CO2 k životu. Bude to spíše světlem nebo tím, že je zarůstá hnědá řasa apod. Dále je možné, že jen přelisťují z emerzní formy na submerzní - nevím, jakou jste koupila. Nebo je možné, že Vám prodejce prodal oslabené jedince apod..
Z hlediska krevet dejte vyústění filtru tak, aby se hladina mírně vlnila - tedy pod vodu, aby nečeřil vodu příliš, ale aby voda dělala jen malé vlnky - nejlépe se pak rozpouští kyslík ve vodě.
Co se návštěvy zverimexu týče, tak pokud shledáváte nějaký problém, návštěvě se nevyhýbejte a nechte si vodu proměřit. Nejlepší je koupit si vlastní testy ( alespoň NO3, gH, kH a pH bych měřil u krevet ...)
Co se týče Tetra Crusta Aquasafe, tak opravdu nevím. Já do vody nedávám žádné přípravky, na kterých je velmi obecně napsáno, že zlepšují vodu a nevím co v nich je. Osobně většinu těchto věcí považuji za produkt, který spíše vydělává výrobci, než výrazně pomáhá akvaristům.
JL.
16.02.2018 10:32:47
Dobrý den. 6.2. jsem si založila akvárium. Mám 20litrové akvárium, set Tetra AquaArt LED pro krevety s filtrem Tetra Brillant Filter. Písek, kámen, kořen, rostliny Micranthemum Monte Carlo, Hygrophila polysperma a compact, Alternanthera reineckii Rosanervig a Anubias nana. A teď mám pár otázek:
1. Pod pískem nemám nic pro rostliny, bylo mi řečeno, že je to zbytečné a že stačí jen hnojivo. Mám Easy-Life Ferro. Zatím jsem hnojila jen jednou. Někde jsem četla, že hnojit jednou za týden, někde zase píšou jednou za 14 dní. Ale rostliny mi hnědnou. Myslíte, že mám používat CO2? Nebo nevím, co dělám špatně :-(
2. Vyústění filtru mám nad hladinou. Mám ho raději dát pod hladinu? Četla jsem, že by mělo být pod, aby se zbytečně nečeřila voda. Ale také jsem u spoustu videí viděla, že ho mají nad hladinou.
3. Vodu tady máme strašně tvrdou, takže jsem smíchala 10l z kohouku s 10ti litry reverzní vody z akvaristiky. Zhruba za týden mám přijít, aby mi ji přeměřili. Ale mám strach, že do té doby mi všechny rostliny uhynou.
4. Taky jsem měla u setu Tetra Crusta Aquasafe. Mám ho již používat od začátku založení akva?
Poslala bych vám fotografie, ale nevím, jak je tady vložit :-)
Děkuji mockrát za odpovědi, Lenka
12.11.2017 15:07:05
Dobrý den, ta třetina vody týdně je zhruba optimum. Doporučuje se cca 1/4-1/3, ale po té, co se nádrž definitivně zaběhne, tak si to každý chovatel nastaví sám podle akvaristické intuice. Detrit ze dna se běžně odstraňuje odkalovačem, ale tak dvakrát do roka - pokud akvárium funguje normálně a není v něm velké množství organického odpadu, tak by to nemělo být častěji potřeba.
10.11.2017 22:07:24
Zdravím, mám dotaz ohledně udržování a čištění nádrže. Musí se vyměňovat voda všechna a nádrž zcela vyčistit, nebo se vše nechává a mění se jen část vody? Mám krevetky asi měsíc a bylo mi doporučeno vyměnit jen vždy 1/3 vody. Ale co usazeniny na dně? Děkuji
03.11.2017 17:53:40
Děkuji za info, mě se zdálo při měření, že naopak pH táhne výše.
02.11.2017 13:44:01
Dobrý den, ano, mám zkušenosti a jeví se mi jako přijatelná. Často ji používám u Halocaridin. U sladkovodních krevet mám dojem, že snižuje pH, ale neškodně.J. Libus
02.11.2017 11:56:00
Dobrý den, máte nějaké zkušenosti s použitím lávové drti (dostupný v zahradnictví) ke krevetkám. Má příjemnou hnědočervenou barvu, je porézní, ale nejsem si jist, zda neovlivňuje chezmus vody.
25.07.2017 22:06:45
Článek je velmi inteligentně napsaný, těším se na další z téhož pera.
Zobrazeno: 41-59 z celkem 59
první | předchozí | následující | poslední
13.04.2018 09:57:24
Dobrý den,rád bych založil samostatné akvárium pro krevetky (bez ryb). Z prostorových důvodu se mi do stojanu ale vyjde max. výška akvária cca 15 cm. Rozměry akvária by byly 50 x 40 x 15 cm. Hodně mechů, Microsorium, Hydrocotyle + Egeria a Růžkatec jako plovoucí, tenká vrstva substátu (terramol + láva), velkoplošný jemný biomolitanový filtr. Bude toto vyhovovat krevetkám (s ohledem na malou výšku vodního sloupce)? Děkuji za Váš názor a doporučení.
odpovědět »