S krevetkami, o krevetkách, pro krevetky

 Jak zakládat akvárium pro krevetky je jednou z těch nejčastějších, které mi kladou začínající chovatelé, proto jsem se rozhodl zpracovat text, ve kterém se pokusím vše shrnout. Otázky podobně jako jinde zde na webu můžete klást pod článek, informace z dotazů, odpovědí a vzájemných polemik se pak stanou pro další chovatele jistě inspirující. Jak se o založenou nádrž průběžně starat shrnu v jiném článku později. Čím tedy začít?

Velikost nádrže
Krevetky jsou často malí živočichové, ve většině případů v dospělosti menší než neonka, takže nároky na velký prostor nemají, ale základní pravidlo akvaristiky je, že čím větší nádrž, tím lepší stabilita ekosystému v ní. Na to navazuje i jednodušší a méně časté řešení problémů s chovanými druhy krevet a ryb. Velikost nádrže tedy volíme maximální možnou, co nám rodina a dům dovolí. Na druhou stranu, pokud nejste akvaristé a nevíte, jak dlouho Vás akvaristika bude bavit, není optimální jít do nádrže nad 200 litrů – samotné zakládání a pořízení nádrže je pak finančně náročnější a malé hejnko krevet v ní ani neuvidíte, dokud se nenamnoží. Obecně se dá říci, že optimální budou začátky s 50 – 100 litrovou nádrží. Nemálo začínajícím chovatelům ale prosperuje bez problémů dlouhodobě i dvacetilitrová nádrž – záleží jen na tom, jak stabilní prostředí se podaří chovateli udržet.

Stěhování velkých nádrží je vždy problém - někdy to jde jen oknem

Substrát
V dnešní době je možné zvolit téměř jakoukoli barvu, zrnitost a další vlastnosti substrátu. Pro krevety je vhodnější spíše tmavá barva (jejich zbarvení je v mnoha případech intenzivnější). Substrát by neměl obsahovat velké množství ostrých úlomků. Tyto podmínky splňují některé inertní křemičité písky, kačírek či aktivní substráty přímo určené pro krevety. Zrnitost kvůli optimálnímu růstu rostlin a kvůli tomu, aby se mladé krevety neztrácely pod substrátem je vhodná do 5 mm. Pokud chceme začínat s obtížnějšími varietami, jako jsou např. crystalky z taxonu C. cantonensis, je téměř podmínkou pořídit si aktivní substrát, který hodnoty vody upravuje přímo na limity, které jsou optimální pro tento druh. Na trhu jsou dostupné aktivní substráty firem Benibachi, Ebigold, vhodný je i Shirakura red bee sand. Začínat s těmito varietami krevet je ale dle mého názoru nepříliš vhodné – počáteční neúspěchy mohou potenciálního akvaristu odradit od tohoto zajímavého koníčku. Posledním substrátem, který stojí za zmínku je zeolit, který je také aktivní, svými vlastnostmi je velmi dobrým prostředím pro rozvoj žádoucích bakterií a mikroorganismů, sráží dusičnany, je levnější, ale hodnoty neupravuje na požadavky taxonu C. cantonensis.

Čerstvě osázené akvárium o objemu přibližně 600 litrů, na dně jemný černý křemičitý písek

Filtrace
Filtrace pomáhá udržovat ekosystém v nádrži stabilní. Ne, že by akvárium bez ní nemohlo fungovat, ale je optimální mít v akváriu filtr. Komerčně dodávané filtry jsou velmi často předimenzované co se průtoku týče a mají poddimenzovanou velikost filtračního materiálu. Je tedy vhodné pořídit regulovatelný filtr s průtokem alespoň dvakrát větším, než je objem akvária. Objem filtračního materiálu by měl být rozhodně větší, než bývá u běžných filtrů dodán z výroby. Důvodů k těmto úvahám je mnoho a článek by byl příliš obsáhlý. Aby mladé krevety neuvízly ve filtru, je vhodné pořídit např. filtrační hlavu zvlášť a na ni napojit trubici s kostkou biomolitanu s pěnovými otvory 1mm a menšími. Pozor – filtr nikdy nevypínáme – aby se nádrži dařilo, musí běžet neustále.

Zeolit se často používá do filtrací, s úspěchem jej můžeme použít i jako substrát na dno

Teplota
Pomocí termostatického topení určeného pro akvária udržíme teplotu na požadované hodnotě (cca 23 stupňů) bez větších problémů. Horší jsou letní měsíce a chlazení. Krevety často hynou při teplotách nad 28 stupňů – v méně stabilních nádržích se při této teplotě hůře rozpouští kyslík, který dýchají. Pomoci si můžeme vysunutím filtrace nad hladinu – čeří se voda, více se odpařuje, klesá teplota a lépe se rozpouští kyslík. Dále u menších nádrží pomůže pravidelné vkládání pet lahví se zmrzlou vodou, případně pomáhá i umocňování výparu pomocí amatérsky zhotovených hladinových větráků z počítačového chlazení apod.

Voda
Zjistíme si parametry vody buď proměřením (papírkové testy jsou nepřesné, používáme kapkové testy). Hodnota dusičnanů (NO3) by v případě méně náročných druhů neměla překročit 50mg/l. Celková tvrdost vody by neměla být vyšší než cca 15dGH, uhličitanová tvrdost do cca 8dKH, vodivost měříme obvykle digitálním měřidlem a měla by být do 500 us/cm. pH držíme na hodnotách 6,5 – 7,5. Obvykle se těchto parametrů dá docílit ve funkční nádrži pravidelnou výměnou za vodovodní vodu. Pokud je vodovodní voda nevyhovující, dá se ředit vodou, která má výše uvedené hodnoty velmi nízké. Nejdostupnější je dešťová voda, dá se použít i voda z reversní osmózy, kojenecké vody apod. Srážet hodnoty pomocí destilované vody z obchodů, kyselinou, sodou, rašelinou a podobné časté úvahy jsou na první pohled logické, ale mají úskalí, které zatím nebudu vyjmenovávat, jen před těmito postupy důrazně varuji – nedělejte to, nevede to obvykle k dlouhodobě udržitelnému cíli.

Na světlo nenáročné rostliny - Anubias, Microsorium, Valisneria

Osvětlení a rostliny
Světlo volíme spíše podle použitých rostlin, krevety bez světla bez problémů přežijí, budou se množit a nepotřebují je. Pokud chceme jít jednoduchou cestou, naplánujeme nádrž s co nejméně náročnými rostlinami, jako jsou Cryptocoryne affinis, Ceratophyllum demersum, Taxiphyllum barbieri, Lomariopsis lineata, Anubias barteri, Bolbitis heudelotii, Microsorium pteropus, Vallisneria spiralis atd. Takové rostliny potřebují jen málo světla a dostatečně odčerpávají dusičnany. Na rostlinách při zakládání nádrže nešetříme – pořídíme více druhů, od každého druhu několik jedinců a sázíme podle druhu k sobě – cítí se pak lépe a lépe prosperují. Pozor – při zakoupení z prodejen je zbavíme veškeré vaty, důkladně je opereme a zbavíme všech uhnívajících částí, důvodem je možná přítomnost hnojiv s obsahem mědi a pesticidů, které by mohly mít pro krevety fatální následky.

Lomariopsis na kořenu, "trávník" tvoři náročnější Eleocharis

Zaběhnutí nádrže
Pro běžné, méně náročné druhy krevet stačí, když nádrž s rostlinami necháme funkční přibližně dva, tři týdny. Pokud po třech týdnech rostliny rostou a parametry v nádrži se již příliš nemění, můžeme pořídit krevety.

Akvárium s různými druhy na světlo nenáročných mechů

Krevety
Ze sociálně ekologického pohledu jsou krevety spíše společenské. Pořídit 1-5ks krevet je spíše pořízení na zkoušku, ale v těchto počtech nelze příliš očekávat, že se určitě začnou množit apod. Kromě poměru pohlaví je v menších počtech i úskalí v tom, že nemusí jít o jedince, kteří si tzv. sednou a budou se pářit, samice se mohou plašit a ztrácet vajíčka. Optimální pořizovací hejnko je 10 – 20ks. V těchto počtech je téměř jisté, že bude obsahovat hejnko jak samce, tak samice a že si budou v akváriu tvořit pro sebe optimální prostředí. V případě, že je nádrž stabilní a má vyhovující parametry, do měsíce můžeme očekávat, že dojde k páření a henko se nám začne rozrůstat.

Závěrem bych chtěl podotknout, že akvaristika je přírodní „věda“, ve které nic neplatí jako v matematice. Tedy, když dva dělají ve stejných podmínkách akvárium stejně, nikdy není vývoj nádrže úplně totožný a leckdy záleží na nuancích, které jsou neměřitelné, nebo je chovatel nevnímá a nepozoruje. Každopádně pečlivým studiem relevantních literárních zdrojů, důkladným měřením a sledováním nádrže dokážeme často předejít mnoha problémům.