Atyopsis moluccensis

Atyopsis moluccensis patří mezi největší a nejzajímavější krevetky chované v našich sladkovodních akváriích. V některých zdrojích ji můžeme najít pod synonymem Atya moluccensis, dále pak Atya armata, Atya bisulcata, Atya lineolata a dalšími. Ustálený český název stejně jako většina sladkovodních krevet nemá, častými obchodními názvy jsou Wood shrimp, Bamboo shrimp a Radgarenele. Narozdíl od populárních řasožravých krevetek nezbaví nádrž přebytků řas, ale pár Atyopsisů se může stát krásnou dominantou většího krevetkária s mírumilovným osazenstvem.

Obr. 1:  Nahoře dvě samice (vpravo březí), dole samec

Stručná charakteristika druhu:

Domovinou jsou jí především Thajsko, Sumatra, Jáva, Borneo, Papua Nová Guinea a další ostrovy či poloostrovy jihovýchodní Asie. Nejtypičtějším znakem, podle kterého je můžeme identifikovat a který je proslavil asi nejvíce jsou první a druhý pár končetin (chelipedy), které jsou zakončeny filtrujícími vějířky, do kterých krevety lapají potravu. Vyznačují se také krátkým rostrem. Zbarvení je velmi variabilní. V našich nádržích můžeme narazit na jedince žluté, oranžové, hnědé i zelené. Záleží na podmíkách ve kterých je kreveta chována a barvě substrátu či předmětu na kterém se kreveta nejčastěji vyskytuje. Hřbetem od hlavy k ocasu vede světle hnědý až žlutý pruh. Dorůstají přibližně 10 cm. Údaje o délce života se liší. Nejčastěji se uvádí životnost tohoto druhu cca 5 let, existují však i informace o tom, že se jedinec může dožít až 10 let.

Druh má nepřímý vývoj. Po spáření a několika týdnech vývoje vajíček se líhnou larvy, které jsou řekou unášeny k ústí řeky do moře. Larvy vyžadují plně slanou mořskou vodu. V ní projdou přes mnoho instarů (vývojových stádií). Z posledního instaru se po svleku líhnou malé krevetky, které vypadají téměř jako dospělci. Tyto 1 – 1,5 cm velké krevetky následně putují přes ústí zpět do horních partií toku, kde dospívají.

Přikládám malé schéma, které znázorňuje jak popsaný cyklus probíhá v přírodě.

Schéma: Ontogenetický vývoj A. moluccensis v přírodě

Chov:

Na chov nejsou náročnější než běžně chované druhy drobných řasožravých krevet. Měli bychom jim poskytnout dostatečně velkou nádrž (alespoň 30 - 50 l). Teplota by neměla klesnout pod 18ºC, zároveň by neměla překročit 30ºC. Obzvláště vyšší teploty nejsou krevetkami dobře snášeny. Na parametry vody není tento druh nijak náročný, přidávání hnojiv však nesnáší. Atyopsisy chovám několik let a jediný úhyn více jedinců zároveň jsem zaznamenal po přidání malého množství akvarijního hnojiva (údajně vhodného ke krevetám). Podobně jako u ostatních druhů krevet je doporučována častější výměna vody. Krevetky tohoto druhu s vděkem přijímají téměř jakoukoli stravu (vločky, granule, kopřivy, nítěnky apod.), podmínkou je, že musí být rozdrcena a unášena proudem. Proudící voda je tedy jednou z podmínek dobrého chovu.

Obr. 2: Mohutná svlečka samice, která se svlékla před pářením

Rozmnožování:

O rozmnožování druhu Atyopsis moluccensis se v odborné literatuře zatím mnoho nedočteme, neboť v zajetí je odchov považován za velmi obtížný a zatím nebyl v odborné literatuře doložen či popsán.

Mnoho zdrojů uvádí, že u krevetek Atyopsis moluccensis je velmi výrazný pohlavní dimorfismus. Samci se vyznačují nápadně velkým prvním párem kráčivých končetin. Jsou však chovatelé (mezi něž se řadím i já), kteří u svých samců tento znak nepozorují. V těchto chovech je velmi obtížné rozeznat samce a samice. Při detailním pohledu je možné u samic pod karapaxem spatřit světle hnědá vajíčka. Samice jsou v těchto chovech o něco mohutnější než samci (obr.1).

Obr. 3: Samice s nedlouho oplodněnými vajíčky pod pleopodami

Páření a vajíčka:

Páření a následné nošení vajíček je možné pozorovat při vhodných podmínkách, zejména v jarních a letních měsících. Několik hodin po svleku samice (obr.2) dochází k páření, při kterém samec předá pár spermatoforů. Samice potom pleopodami (nožkami na zadečku) míchá spermie s vajíčky a následně vajíčka připevní na tyto nožky. Počet vajíček druhu Caridina japonica, který má taktéž nepřímý vývoj přes larvální stádia je uváděn až 2 000 vajec v jedné snůšce. Při velikosti Atyopsis moluccensis by tento počet mohl být ještě vyšší.

Připevněná a oplozená vajíčka samice nosí přibližně 40 dní, po které je velmi plachá. Zezačátku jsou vajíčka tmavě hnědá až červená (obr. 3), ve třetím týdnu začínají mít světlé odstíny až téměř zprůhlední.

Obr. 4: Průhledná, jeden den stará larva

Odlov larviček:

Larvičky, (obr. 4) velké 1 – 2 mm, se z oplozených vajíček líhnou několik dní, proto doporučuji samici 35 dní po oplození odlovit do samostatné nádrže, kterou můžeme dobře pozorovat. Počet larev bývá vysoký (až několik set), záleží na tom, kolik máme se samicí v akváriu samců a jak jsou plodní. Moje zkušenost je při dvou samcích na 1 samici 100 – 500 larev, což je výrazně nižší počet, než předpokládaný počet vajíček.

Obr. 5: Hlava larvy s patrným černým okem

Je tedy pravděpodobné, že pokud by měla být oplozena všechna vajíčka, mělo by dojít k páření s mnoha samci. Larvičky jsou průhledné, mají velké černé oči (obr. 5), uprostřed těla jsou dva načervenalé pruhy (obr. 6). Jakmile začneme pozorovat, že se líhnou, je třeba je systematicky s velkou trpělivostí odlovovat. Vzhledem k tomu, že jsou pozitivně fototropické, osvědčilo se mi použít k odlovu bodové osvětlení, které umístím do některého ze spodních rohů akvária, několik minut počkám a po té larvy, které přitáhlo světlo odsaju hadičkou. Takto odlovuji larvy cca jednou za dva dny, dokud se líhnou, což trvá i několik týdnů. Dva dny ve sladké vodě larvy bez problémů vydrží. Po odsátí umísťuji larvy do předem připravené nádrže se slanou vodou.

Obr. 6: Dva červené pruhy uprostřed těla jsou typické pro larvy Atyopsis moluccensis

Vybavení nádrže:

Salinita v této nádrži může již být mořská (34 ppt), nezaznamenal jsem ztráty larviček při přelovení ze sladké rovnou do slané vody. Před založením nádrže namícháme mořskou vodu. Osvědčilo se mi dvoudenní míchání soli ve vodě pomocí velmi silně vzduchujících kamenů. Po dvou dnech by měla být sůl i látky v ní obsažené dostatečně rozmíchány. Kameny odstraním z nádrže a nádrž osadím konečným vybavením – mořskými kameny s velkou pórovitostí a násadou bakterií k zakládání mořského akvária. Toto vybavení sháním v obchodech s mořskou akvaristikou. Dále mám v nádrži klasický biomolitanový filtr napojený na vzduchovací motorek. Filtrace by měla být silná, nesmí však sát larvičky. Osvětlení používám 0,5W/l s 12h periodou. Teplotu udržuji na poměrně vysoké hodnotě - 26ºC. Zvláštností akvária je, že osvětlení není umístěno zvrchu, ale zboku. Důvody k tomuto poměrně netradičnímu kroku jsou následující:

  1. Larvičky se nevysilují neustálým plaváním nahoru za světlem.
  2. Tím, že larvičky neplují nahoru, nemohou se dostat do zajetí bublin, nebo filtrační hmoty kde často hynou.
  3. Na stěně akvária, ke které jsou díky světlu i larvičky blízko se tvoří množství řas, kterými se živí.

Nadrž by měla být založena minimálně dva týdny před přelovováním. Důvodem je hlavně dosažení stabilního ekosystému v nádrži. Toto malé slanovodní akvárium udržujeme čisté především tím, že v něm larvičky nepřekrmujeme. Jakýkoli větší zásah může narušit ekologickou stabilitu této „křehké“ nádržky.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 7: Larva - velikost 5mm, stáří 15 dní

Krmení:

Larvičky krmím rozdrcenými spirulinovými tabletami, rozmixovanými artemiemi a larvami pakomárů. Dominantou krmení jsou řasy, které stírám ze sklenic s mořskou vodou, které jsou umístěny na okně. Pokud to možnosti dovolí, je vhodné krmit několikrát denně tak, aby potrava spadla na místa, kde larvičky plavou – tedy k boku akvária, který je nejblíže k osvětlení.

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 8: Larva - velikost 12mm, stáří 35 dní

Znovu zde opakuji – důležité je nepřekrmit. Když jsme se zabývali problematikou množení Atyopsis moluccensis, řekl mi kolega krevetkář z Washingtonu velmi zajímavou větu, která je velmi důležitou stránkou úspěchu: „ U krevet i ryb je velmi jednoduché je překrmit, ale téměř nemožné je umořit hlady k smrti.“ Samozřejmě, že nelze brát tuto větu, zvláště u mladých larev, doslova, ale je to velmi důležitá rada na cestě k cíli.

Vyberte obrázek na serveru...Obr 9: Právě metamorfovaná kreveta

Vývoj:

V těchto podmínkách a při tomto střídmém krmení projdou larvičky během cca 70 dnů různými instary (stadii). Zajímavé je, že těsně po přeměně do dalšího instaru jsou larvičky průhledné či světlé a před přeměnou jsou oranžové. Po dvou týdnech jsou larvičky již viditelné i pro ty, co hůře vidí a mají přibližně 5 mm (obr.7). Po pěti týdnech mají larvičky již přes 1 cm a od této chvíle se přestávají rychle zvětšovat, i když vývoj probíhá dále (obr. 8). První krevetky se z larviček stanou přibližně za 70 dní (obr. 9). Od larev je poznáme velmi jednoduše. Larvy jsou aktivní a neustále vertikálně hlavou dolů sbírají řasy a hledají něco na dně, v místech, kde je nejvíce světla. Malé krevetky jsou velmi pasivní, pohybují se horizontálně, žijí skrytě a uchylují se do míst, kde je největší tma – pod kameny, za topné tělísko, pod list apod. Mají na rozdíl od dospělců relativně krátká tykadla vůči svému tělu, ta jim ale po prvním svleku narůstají (obr. 10).

Vyberte obrázek na serveru...Obr 10: Mladá krevetka po prvním svleku

Přechod do sladké vody:

Vzhledem k absenci publikací či zmínek o rozmnožování Atyopsis moluccensis, jsem měl strach zda poznám fázi, ve které mohou krevetky přejít do sladké vody. Po přeměně larev na krevetky je potřeba krevetkám poskytnout ještě jednu zvláštní nádrž, ve které je většina vody z nádrže, ve které byly a zde je potřeba jim postupně snižovat salinitu. Po dobu dvou týdnů jim odsávám část stávající vody a doplňuji vodu z nádrže, do které mají být ve finále přeneseny. Až je salinita přibližně na 4 ppt, krevetky opět pomocí skleněné fajfky přelovím do sladkovodního akvária. V této fázi se jsou krevetky plně vyvinuty a žijí naprosto stejně jako jejich rodiče. S dospělci žijí ve velmi dobrém vztahu a často na ně šplhají, aby dosáhly při filtrování vody lepšího efektu (obr. 11).

Vyberte obrázek na serveru...Obr. 11: Mladá filtrující krevetka stojící na hlavě dospělé samice

Závěrem bych chtěl sdělit, že článek i většina fotodokumentace vznikla při mé první zkušenosti s odchovem těchto krevet. V první snůšce bylo na počátku 127 larev, mladých krevet na konci experimentu bylo pouze 12. Druhá snůška čítala 95 larev a v těchto dnech se z posledních instarů líhne 10 krevet. Zatím poslední snůška, která byla od větší samice čítala přes 400 larev, které jsou nyní stále ve vývoji.

Související fotografie

Komentářů 39 | Přidat komentář | Vlákna

Zobrazeno: 21-39 z celkem 39
první | předchozí | následující | poslední

Rodolfo Marques
03.09.2016 15:28:55

Hi,
I have some baby atyopis, byt i have some doubts.
I'm using only sea water at 25°c. But after one day i don't see any atyosis. I'm i doing something wrong? Should i mix fresh water with the sea water? I'm putting the larvae directly from fresh water to sea water.

Thank for your help.

Best regards,
Rodolfo Marques

odpovědět »

Jiri Libus
13.05.2016 10:29:15

 Dobrý den, bez znalosti podmínek ve Vašem akváriu, do kterého byly vpuštěny se těžko radí. Jaké byly hodnoty NO2, NO3, dGH, dKH, vodivost a pH? Pak bychom mohli vědět o něco více. Nicméně mohu zjednodušeně sdělit, že všechny krevety druhu A. moluccensis, které v ČR/SR koupíte jsou importované, takže jejich přivykání na vodu v akváriu je složitější než u jedinců, kteří byli odchováni na zdejších vodách. Je tedy možné i to, že ač máte podmínky pro krevety obecně dobře nastavené, mohli to být jedinci, kteří byli vyčerpání komplikovaným přebalováním mezi importéry a překupníky a nezvládli se přizpůsobit byť jen malé odchylce, kterou jste v nádrži měl. 

odpovědět »

gusto slovensko
12.05.2016 22:51:21

 Dobrý den, poraďte mi prosim, zakupil som si dve krevetky rodu atyopsis moluccensis o velkosti 4cm no po vpusteni do akvaria o velkosti 500 litrov mi do dvoch hodin obe uhynuli.toto akvarium je zabehnute uz tri roky hnojivo som nedaval minimalne pol roka poradte mi prosim aku chybu som urobil alebo v com je problem ze mi tie krevetky uhynuli dakujem

odpovědět »

Rodolfo Marques
04.03.2016 13:12:50

 Thank you very much! :)

odpovědět »

Jiri Libus
04.03.2016 13:07:36

 Hi, of course, I have... Will sent you soon by email. Best, Jiri.

odpovědět »

Rodolfo Marques
03.03.2016 16:03:24

hi,

i would like to know if you have this article in English?

Beste regards,

odpovědět »

Matúš
21.04.2015 14:07:51

Děkuju za informaci.

odpovědět »

Jiri Libus
21.04.2015 08:41:43

 Dobrý den, ve fázi, kdy je již kreveta mrtvá, leží na dně a má pouze nervové záchvěvy bohužel už nic dělat nemůžete. Pravděpodobně jste zakoupil importovaného jedince, který si nezvykl na podmínky ve Vašem akváriu.

odpovědět »

Matúš
20.04.2015 21:58:38

Dobrý den. 
Koupil jsem si jednu tuto krevetu a za dva dny co ji mám doma vůbec nejedla a posledních přibližně 5 hodin leží na dně akvária, občas zatřepe nohama a jinak nic nedělá. Prosím poraďte mi co mám dělat.

odpovědět »

Jiri Libus
08.04.2015 14:53:05

Atyopsisy momentálně vůbec nemám, ale neměl bych velký strach z toho, co se prodává na burzách, dobrý prodejce/chovatel už je má třeba měsíc v nádržích aby se aklimatizovali a prodává kusy, co jsou již zvyklé na naše akvarijní podmínky...

odpovědět »

Jiří
05.04.2015 22:27:03

Díky za vysvětlení. Bez problémů se mně množí žlutá varianta Neocaridina heteropoda při uvedeném hnojení. Co se glutaraldehydu týká, tak nikdy nepřekračuju doporučenou dávku. Vy máte i Atyopsisy z odchovu nebo už je nechováte? 

odpovědět »

Jiri Libus
05.04.2015 20:39:31

 Dobrý den, tento druh z obecného pohledu není výrazně citlivější na měď a jiné látky, které jsou v hnojivech. Jde spíše o to, že 99% jedinců tohoto druhu, které se v EU prodávají pochází z importu, takže odtud pramení ta větší citlivost na těžké kovy apod. Nicméně rámcově bych řekl, že pokud Vám v akváriu bez problému přežívají a množí se heteropody či crystalky, půjdou Vám i Atyopsisy. U použitých hnojiv dejte pozor na vyšší obsah mědi. S glutaraldehydem, což je opravdu hodně škodlivý jed je třeba také zacházet s opatrností (to je pravděpodobně to, co nazýváte tekuté CO2), ale to asi víte, když Vám krevety jdou...

odpovědět »

Jiří
05.04.2015 19:07:54

 Dobrý den,
chci se zeptat, jestli je tato krevetka opravdu tak citlivá na hnojiva? Je citlivější než řasožravé krevetky?
Mám řasožravé krevetky, používám hnojivo Rataj Colour Fe a ještě přidávám tekutý CO2. Hnojiva dávám max. polovinu doporučené dávky, akvárko mám 110 l. Řasožravým krevetkám se v těchto podmínkách daří. Rád bych si pořídil jako dominantu i několik těchto velkých krevetek, váhám ale právě kvůli hnojení a zmínkám o tom, že tento druh je na hojení citlivý.

odpovědět »

Jiri Libus
18.12.2014 08:35:27

Co se krizeni i spolecneho chovu vice druhu tyce, tak bych pro zacatek zvolil jeden druh drobnych krevet na dno a pak ty Atye. Jde o to, ze si drobne druhy rasozravych krevet mohou ruzne konkurovat. Ne, ze by se primo nesnasely, ale obecne je pro jejich mnozeni vzdy lepsi, kdyz je v akvariu jeden druh. Krizeni je kapitola sama o sobe pomerne komplikovana. Na internetu koluje mnoho tabulek o krizeni variet a druhu, ktere jsou vice mene spravne. Obecne plati, ze co ma stejny druhovy nazev, muze se krizit a to i presto, ze to ma jinou barvu. Nevhodne je to proto, ze krizenim vznikaji jedinci, kteri nemaji vetsinou zadne zbarveni (u Neocaridin), nebo postupne degraduji k jedne z barev (vetsinou u Caridin). Dale je mozne aby se krizily i jedinci jinych druhu (polemiky se vedou napr. u  N. heteropoda versus N. palmata).
Co se tyce setu, tak s timto zkusenosti nemam, ale veci na upravu vody bych ke krevetam obecne nepouzival, vetsinou si vystacite s vodovodni a doplnovat necim mekcim (voda z osmozy nebo destovka). Substrat si take muzete koupit zvlast podle ciloveho osazeni akvaria (substraty pro krevety, ci pro rostliny apod.) Osvetleni a topeni je vec, kterou bych resil take dle potreby a ne podle toho, co je v setu. Filtrace, ktera se prodava je obecne prutokove predimenzovana a ma maly objem filtracni hmoty. Ke krevetam bych doporucil mensi prutok a vice biomolitanu, nez se doporucuje od vyrobcu techto akvarii. Tzn. bylo by lepsi koupit jen cerpaci hlavu a pro 60l akvarium treba 1,5 i vice litru biomolitanu, ktery na hlavu pripevnite.

JL.

odpovědět »

Bob
16.12.2014 20:23:16

Děkuji, tak to je skvělá zpráva! Ještě bych se rád zeptal na dvě věci,...
Rád bych choval v jedné nádrži více druhů caridin a neocaridin, ale četl jsem o nežádoucím křížení, tak nevím, do jaké míry je to vážné, nebo nevhodné
. Druhý dotaz se týká výrobku Sera Biotop Nano Cube 60. Máte s tím něké zkušenosti? Myslíte, že je to vhodné včetně všech těch vodiček na úpravu vody, hnojiv, substrátů pro rostliny, atd, nebo je rozumnější si akvárium poskládat, i když tam tak pěkně neschovám filtr, topení a ostatní "spotřebiče" v akváriu? Jde my i o parametry filtru a osvětlení,  jestli je to zkrátka na dlohodobý chov, nebo je to jen drahá a univerzální hračka, která je (jako vše univerzální) k ničemu?

Moc děkuji za ochotu za Váš čas a za krásnou práci, které se věnujete.

odpovědět »

Jiri Libus
11.12.2014 08:37:32

 Dobrý den, určitě je možné chovat dohromady filtrující a drobné řasožravé krevetky. Filtrující krevety s vděkem přijmou, když jim do nádrže proti filtru umístíte kořen či kámen, na který budou vylézat a lapat potravu proti proudu z filtru. Drobné řasožravé krevetky budou většinou na dně a rostlinách obírat řasy a mikrofaunu, která je v řasách přítomna. Navzájem si nekonkurují ani se nenapadají.
Přeji hodně úspěchů s chovem, JL.

odpovědět »

Bob
10.12.2014 18:05:00

 Dobrý den.     Chystám se založit 60l nádrž, kde chci chovat krevetky. Rád bych Vás poprosil a zeptal se, zdali je možné chovat filtrující i řasožravé krevetky dohromady. Konkrétně Atya Gabonensis, atyopsis molucensis plus red cherry či jiné malé druhy. Nejsem si jist, zda to vůbec reálné z hlediska rozdílu velikosti  jednotlivých druhů a rozdílu síly proudění vody v nádrži.

Děkuji za ochotu a za Váš čas.

Hezký den přeje Bob

odpovědět »

Jiří Libus
29.11.2012 08:47:16

No, toto je popis, který jsem psal někdy v roce 2009 či 2010, takže poslední popisovaný odchov v článku je již dospělý. Každopádně ta úspěšnost je stále někde na 20ks ze snůšky. V poslední době se k dalším experimentům časově moc nedostávám, takže v podstatě k žádnému zdokonalení od popisu v tomto článku nedošlo. Problém pravděpodobně bude v použití malých akvárií pro larvy. Tedy tuším, že kdyby se někdo odhodlal udělat si to akvárium pro larvy ve slané vodě v objemu cca 100 - 150 litrů, byla by úspěšnost daleko vyšší, ale je to jen domněnka.
Hezký den,
Jiří Libus ( Chem )

odpovědět »

Jiří Wenzel
28.11.2012 22:06:18

   Gratuluji, pěkný popis a stejně krásné fotky. Můžete sdělit, pokud již došlo k uzavření odchovu třetí snůšky, úpěšnost konverze larev na krevetky ze zmíněných 400 ks???
S pozdravem
Jiří Wenzel,  alias navik

odpovědět »

Zobrazeno: 21-39 z celkem 39
první | předchozí | následující | poslední